Očištění je považováno za jednu z nejlepších her poslední doby. Když se ohlédnete zpátky, myslíte si, že máte na dobré hry s dobrými režiséry štěstí?

Nevím, jestli se to dá nazvat štěstím na hry či na režiséry, myslím, že v posledních letech se při práci na jednotlivých inscenacích sešlo několik důležitých faktorů. Výběr hry, dobrý režisér, herecké obsazení, souhra na jevišti, tvůrčí atmosféra... Bez toho všeho by dobré kusy nemohly vznikat. Takže bych řekl, že Slovácké divadlo má štěstí na to vše, co je pro tvůrčí práci důležité.

-

Když jste si Očištění poprvé četl, co jste si myslel?

Tak, byl to trochu šok, protože tohle téma se na divadle zas tak často nehraje. A když jsem si uvědomil, že se to, o čem se tam hraje, může skutečně stát, tak je to šok dvojnásobný. Ale jsem rád, že se s takovým textem potkávám, protože je hodně aktuální. Vypovídá o současné společnosti a je moc dobře napsaný.

Autor Petr Zelenka byl na první čtené zkoušce. Jak na vás působil?

Velice mile, byl vstřícný, otevřený, komunikativní, vyzařovala z něj obrovská profesionalita. Jsem rád, že jsem se s ním mohl setkat, a doufám, že se s ním ještě setkám, protože slíbil, že přijede na premiéru. Docela jsem zvědavý, co na výsledek řekne.

Znáte jeho filmy? Co na ně říkáte?

Moc se mi líbí, myslím si, že je to vynikající autor a režisér.

Když se vrátíme k Očištění - hlavní hrdina spáchá zlý čin, přizná se před televizními kamerami a poté, co vysílání nedopadne podle jeho představ, dostane lepší pořad v lepším čase. O čem hra vlastně je? O svědomí, nebo o drzosti?

O svědomí, o špatném svědomí, o pokřivené morálce, o vině a nevině, o krizi západní společnosti... Je toho hodně, co by se dalo v Očištění najít. Když budu mluvit za postavu Michala, kterého hraji, tak je to o velkém vnitřním boji, který se v něm odehrává. Zda přiznat, a jak a komu, to, co udělal. Přizná se v televizním pořadu, je připravený nést veškerou zodpovědnost za svůj čin, ale tím, že se ten pořad neodvysílá, se postupně té zodpovědnosti zbavuje a zůstává nepotrestán. Je to docela hrůza, ale i takový je svět a nemá cenu před ním zavírat oči.

Kdybyste vy sám měl dojít k očištění, komu byste se svěřil?

Na to je těžké odpovědět, nevím, záleželo by na okolnostech, o co by šlo, o jaké odpuštění, o jaký čin. Raději na takové věci nemyslím.

Co si myslíte o pořadech, které dělají z trápení lidí estrádu? I na českých obrazovkách by se takové našly...

Ne, že by se našly, ony jsou vysílané a ve velkém. Nemám takové pořady rád a ani je nesleduji. Je docela hrůzné, když si člověk uvědomí, jak moc je Zelenkova hra současná, a hlavně, že je o nás. Díváme se na tyhle pořady, zajímá nás cizí neštěstí a trápení, a televize z toho těží a nejenom televize. Když si uvědomíte, kolik lidí kupuje bulvární časopisy a všichni tomu věří. Je to byznys, ale v tom špatném slova smyslu.

Režisér Zdeněk Dušek říká, že tentokrát je důležité nic nehrát, snažit se až o filmové herectví. Je to pro vás těžké?

Není, a moc se mi tenhle přístup líbí a baví mě. Mám rád přirozené, civilní herectví a v tomhle se snažím Zdeňkovi vyjít vstříc. Vlastně i já to cítím stejně jako režisér, takže spolupráce je víc jak dobrá.

Se Zdeňkem Duškem se při tak velkém úkolu setkáváte poprvé. V čem je jiný narozdíl od ostatních režisérů?

Zdeněk je hodně precizní režisér, nepromíjí žádné falešné tóny, jde mu o pravdivou výpověď, nespokojí se s takzvanou první dobrou. Je hodně tvůrčí, inspirativní, kreativní, pro herce je radost s takovým režisérem, který ho posune někam dál, pracovat. Jsem rád za tuhle příležitost, moc mě to baví.

Diváci si občas postesknou, že divadlo uvádí málo komedií. Zasmějí se tedy při Očištění?

Já doufám, že se diváci zasmějí. Řekl bych, že je to taková černá komedie. Samotné téma, nebo čin, který se v Očištění stane, je hrozný, ale děj je prošpikován výbornými, až situačními zápletkami, kterým by se diváci mohli smát. No uvidíme, na tuhle otázku se bude dát zodpovědně odpovědět až po premiéře.